15.05.2019
Jana Kodymová DiS.

Osudové město Liberec

Především velké dojetí se zračilo ve tváři české dirigentské osobnosti Františka Babického při slavnostním aktu libereckého zastupitelstva, kde mu bylo v úterý 14. května uděleno Čestné občanství města Liberec.

Dlouholetý šéf liberecké opery působil také jako dirigent v Národním divadle, vedl symfonický orchestr Armádního uměleckého souboru, byl dirigentem divadla v Ústí nad Labem nebo Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Do současné doby působí od roku 2008 jako pedagog na katedře dirigování Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze

Františka Babického osud přivál do Liberce poprvé v roce 1974 a s přestávkami v Divadle F. X. Šaldy strávil 32 let. Až do loňského roku na jehož závěru oslavil 80. narozeniny.

Slavnostní laudatio přednesl zastupitel a člen opery Šaldova divadla Jiří Bartoloměj Sturz. „… Mladý František Babický směřoval především k symfonické hudbě, a  je například uznávaným znalcem symfonického díla Antonína Dvořáka, brzy jej osud zavál jako dirigenta do operního světa, ve kterém nalezl netušený potenciál. Mimochodem, již v době brandýského mládí se aktivně zapojoval do divadelního života a velmi dobře zpívá. … Repertoárová základna Františka Babického je velmi široká. Jen v Liberci nastudoval desítky operních titulů všech stylových období, k nimž přistupoval s hlubokým vhledem do umělecké podstaty. Za všechny jmenujme z posledních let Pucciniho Toscu, Madam Butterfly, či Manon Lescaut, Smetanovu Prodanou nevěstu, nebo, Mozartovu Kouzelnou flétnu. Nastudoval také velké množství více či méně známých operet, v poslední době tento svůj um předvedl při práci na obtížné Nedbalově Polské krvi,” prozradil mimo jiné na laureáta J. B. Sturz.

„Přeji nám, aby se umění v našich hlavách zachovalo a aby se obrodilo. Abychom měli radost z té čarovné hudby, která má v sobě tu nesmírně magickou moc, že nás dovede povznést, že nás přitlačí do sedadla, že nás dojme, že nás uhrane svou krásou. Smyslem umění by měla být krása. To je nepsaný zákon, na který mnoho současných tvůrců zapomíná,” řekl během vyprávění o svém profesním životě František Babický.

Jak sám uvedl, v Liberci zažil několik prvenství. „První bylo to, že jsem se poprvé stal někde šéfem opery, což byla obrovská výhoda pro možnost uplatnění vlastních dramaturgických přání, přestože to, co máme a smíme hrát, nám diktovali. Prožil jsem zde do té doby nejšťastnější období svého uměleckého růstu, protože po dvou angažmá, v nichž rozhodovali jiní, jsem se musel a mohl rozhodovat sám. Od té doby vnímám Liberec jako své osudové město, kde od roku 2001 definitivně bydlím a chci dožít.”

Děkuji za vaše slova, děkuji za to, že jste tady s námi v Liberci, že jste s námi sdílel vaší lásku a úctu k vážné hudbě a českým klasickým autorům,” poděkoval Františku Babickému primátor Liberce Jaroslav Zámečník z jehož rukou mistr převzal čestné občanství města.

František Babický se narodil v roce 1938 Praze, ale dětství prožil v Brandýse nad Labem, kde se jako žáček v klavíru, a později konzervatorista, aktivně zapojoval do zdejšího uměleckého života. V letech 1953–1965 absolvoval pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění. 

V roce 1964 nastoupil do Jihočeského divadla jako sbormistr a záhy se stal dirigentem. V letech 1969–1974 strávil v angažmá v Ústí nad Labem, v roce 1974 se stal šéfem opery v Liberci.  V roce 1980 přesídlil do Prahy jako šéf Symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého na cca 8 let, od roku 1981 působil jako dirigent v Národním divadle. V 80. letech spolupracoval zároveň s berlínským rozhlasovým orchestrem. Po odchodu z Prahy v roce 1989 zastával střídavě funkci šéfa opery v Ústí nad Labem a Liberci, ve kterém se natrvalo usadil v roce 2001 a jako dirigent tam aktivně působil až do roku 2018. 

Během své kariéry se věnoval také symfonické tvorbě. Spolupracoval s výraznými českými osobnostmi a s mnoha symfonickými a operními orchestry (např. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu atd.). Velice často také účinkoval v zahraničí. Mimoto je spoluzakladatelem Filharmonie Hradec Králové. Od roku 2010 je činný též jako pedagog dirigování na Akademii múzických umění v Praze.

Kromě lásky k českému repertoáru, v němž dominují Bedřich Smetana s Antonínem Dvořákem, se nejvíce věnuje hudbě 19. století, tj. romantismu a verismu.

 

Rozhovor s Františkem Babickým a další informace najdete na www.frantisekbabicky.cz.

 

Nastavení cookies