11.02.2020
Pavel Chmelík

Třikrát o vodě

Dostatek vody už není samozřejmost. Naučit se s tím žít znamená hodně rychle změnit uvažování o městské zástavbě, o krajině a o všech těch věcech, co nám domů tečou trubkami nebo dráty.

Ruprechtice, Kateřinky…
Na lednovém zastupitelstvu vystoupil občan Ruprechtic, kterému ve studni stále častěji mizí voda. Od města chce vodovod. Je to oprávněný požadavek, i když u řídké zástavby je to drahé a postižených lidí je čím dál víc. Nejen v Ruprechticích, ale také v Kateřinkách i v dalších okrajových čtvrtích. Do budoucna si však nemůžeme dovolit další roztroušenou zástavbu na okrajích města. Proto je jeden z klíčových sporů, které vedeme se současným vedením města o nový územní plán, o rozšiřování ploch pro bydlení do luk na vzdálených okrajích města. 

Turów
Polský důl se stal na Liberecku symbolem obavy o vodu. Podzemní voda prosakuje do důlní jámy a v okolí chybí. Není jasné, jak velké oblasti se to týká, protože stát ani Liberecký kraj dosud nezajistil potřebnou síť vrtů na sledování hladiny podzemní vody. V každém případě je to v kombinaci s rychlejším výparem v teplejším klimatu a s poškozenou krajinou vážný problém.

Polské úřady jdou na ruku těžařům. Ovšem české úřady dělají totéž. Příkladem z posledních let je třeba rozšíření těžby na dole Bílina (což je důl ve všech směrech srovnatelný s Turówem, včetně vlivů na okolí), povolení výjimky z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice nebo předání nejšpinavější české elektrárny Počerady do rukou soukromého investora.

Spor o Turów není pohádka o zlých Polácích a hodných Češích. Češi a Poláci spolu nemají bojovat, ale společně uspět. K úspěchu není jiná cesta než co nejdřív nahradit hnědé uhlí obnovitelnými zdroji. Liberec jako největší město v regionu by v tom měl mít vůdčí roli. Že to jde, víme z příkladů srovnatelných měst třeba v Německu. A mezi dobrými důvody proč to dělat je voda na čelném místě.

Krajina
Když zmizí voda, není čas na dlouhá řešení. Tím nejrychlejším a zároveň účinným řešením je postarat se o obnovu krajiny. Jeden příklad: Frýdlantsko a Hrádecko mají v kraji nejhustší síť melioračních trubek. Srážková voda odtéká pryč, místo aby zůstávala v půdě. To můžeme změnit poměrně rychle a není důvod s tím otálet. Ve městě je podobným příkladem nakládání s dešťovou vodou všude, kde je v blízkém okolí alespoň nějaká zeleň.

Voda a krajina (ve městě městská zeleň) musí být v příštích letech skutečnou prioritou, s patřičným odrazem v rozpočtech a nasazení samosprávy. Zatím se o tom jen mluví.

Nastavení cookies