Blíží se pětadevadesáté výročí vzniku Československa

„Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat. Avšak proti násilí budeme se hájiti třeba železem,“ pronesl při svém slavném ženevském projevu k pětistému výročí Husova upálení budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ke kýžené nezávislosti československého státu ale nakonec železa nebylo třeba. Stačila touha po svobodě a dlouholetá exilová aktivita, za níž stál v prvé řadě sám Masaryk. Na Prezidenta Osvoboditele a historický den, kdy byla definitivně korunována jeho snaha o samostatné Československo, vzpomene v pondělí 28. října vedení města Liberce v čele s primátorkou Martinou Rosenbergovou.

„Za vznik První republiky vděčíme právě Tomáši Garrigue Masarykovi, který během první světové války začal v emigraci pracovat na vzniku samostatného státu a pro svou myšlenku navíc dokázal získat mezinárodní politickou podporu. Ne náhodou byl Prezident Osvoboditel sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru a zcela po právu je nesmrtelným symbolem naší republiky. V Liberci máme Masarykovu ulici a od roku 2008 také Masarykův pomník s bustou, který je k vidění u Severočeského muzea,“ konstatovala primátorka.

Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. října 1918 jako jeden z nástupců rozpadlého Rakouska-Uherska. Československé území tehdy zahrnovalo Čechy, Moravu, tzv. České Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tomáši Garrigue Masarykovi, který se 14. listopadu téhož roku stal hlavou republiky, bylo tehdy 67 let.

A jak vlastně 28. říjen před 95 lety vypadal? Vše odstartovalo v Ženevě, kde delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem zahájila jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Souběžně s tím se kolem 9. hodiny ráno Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru vydali převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Na základě toho se pak začala šířit zpráva o uznání podmínek míru Rakouskem-Uherskem.

Informace o nabyté nezávislosti se mezi obyvateli předávala obrovskou rychlostí a měla za následek živelné radovánky v ulicích, které doprovázelo ničení symbolů Rakouska-Uherska. Večer pak Národní výbor vydal první československý zákon – o zřízení samostatného československého státu.

Státník, politik, filozof a pedagog Tomáš Garrigue Masaryk byl československým prezidentem po 4 období. Abdikoval až 14. prosince 1935, a to ze zdravotních důvodů. Krátce poté vážně onemocněl a 14. září 1937 zemřel na následky zánětu plic.

Oficiální označení Československá republika vydrželo s výjimkou válečných dob v různých obměnách podle stávajícího režimu vlády až do roku 1989. Po druhé světové válce se naše území skládalo z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, již bez Podkarpatské Rusi. Další dělení státu pak nastalo v novodobých dějinách, a to na Českou republiku a Slovensko (v roce 1993).

Text: Jan Vrabec

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec