21.03.2014

Město poděkovalo těm, kteří stáli na samém počátku záchrany městských lázní

Rekonstruované Lázně Františka Josefa I., proměněné v sídlo Oblastní galerie Liberec, si prohlédli ve čtvrtek 20. března lidé, kteří přispěli k zachování této významné památky. /FOTOGALERIE/

Bezmála devět let trvala cesta k záchraně neorenesančních městských lázní, jež se staly novým sídlem Oblastní galerie Liberec. Zchátralou a zdevastovanou budovu, která nikdy městu nepatřila, radnice koupila v dražbě po zkrachovalé soukromé společnosti MONA už v roce 2005. V tom roce pak začalo hledání jak financí na rekonstrukci lázní, tak také jejich budoucího využití.

Projektanti, architekti, stavbaři, ale třeba také někteří bývalí komunální politici, i úředníci magistrátu, kteří již dnes na radnici nepracují, ale byli před léty při tom, se sešli u příležitosti ukončení stavby na místě činu. Prohlídku lázní, přeměněných na sídlo Oblastní galerie Liberec, s nimi absolvovali také autoři nedávno vydané publikace o historii a záchraně tohoto architektonického klenotu Liberce.

„Revitalizace lázní byla náročným projektem. Pracovali na ní lidé, z nichž mnozí neměli šanci se za tu dobu spolu vůbec potkat,“ řekl náměstek primátorky Jiří Rutkovský. „Za město jsme jim chtěli poděkovat, proto jsme setkání připravili,“ dodal.

Po koupi budovy se nejprve město Liberec snažilo zastavit její chátrání. Do nejnutnějších oprav vložilo zhruba 25 milionů korun. „Lázně jsme převzali bez znalosti toho, v jakém stavu skutečně jsou. Dnes s odstupem času vidím, že už to bylo na hraně. Chybělo tedy málo a Liberec mohl o lázně přijít,“ prozradil Jaroslav Čech, někdejší šéf odboru technické správy veřejného majetku.

Střechou do státem chráněné památky pršelo, zdi pokrývala až do výše dvou metrů plíseň, půdní prostory byly stravovány neuvěřitelným množstvím holubího trusu, dřevěné trámy byly prohnilé a napadeny dřevomorkou.

„Přemýšleli jsme, čím by bylo nejvhodnější začít. Nakonec jsme se pustili do střechy, protože déšť představoval pro lázně největší nebezpečí,“ připomněl Jaroslav Čech. „Lázně jsou jednou z budov, jejíž příběh má dobrý konec,“ doplnil.

Mezi hosty setkání v lázních nechyběl ani ředitel Oblastní galerie Jan Randáček. Přišel také hejtman Libereckého kraje Martin Půta a jeho náměstkyně Hana Maierová. Libereckému kraji, který je zřizovatelem Oblastní galerie, připadnou lázně do pěti let od jejich převzetí. Za město Liberec přivítal hosty kromě náměstka Jiřího Rutkovského i náměstek primátorky Jiří Šolc.

„Lázně byly vždy skutečným srdcem Liberce, nejen svou polohou, ale i významem. Věřím, že budou také po letech vzbuzovat stejné emoce jako nyní,“ zdůraznil Jiří Šolc. Mnozí z přítomných si přečetli i zaznamenané názory prvních návštěvníků revitalizovaných lázní. Lidé nešetřili chválou a děkovali městu za záchranu této památky i za vzpomínky na vlastní dětství, kdy se zde učili plavat.

Revitalizace městských lázní na galerijní objekt probíhala od září roku 2011 do července roku 2013. Investorem bylo statutární město Liberec. Projekt navrhla společnost SIAL, architekti a inženýři Liberec. Zhotovitelem stavby byla pardubická firma Chládek a Tintěra. Celkové náklady činily 360 milionů korun, včetně DPH. Celkem 85% nákladů pokryly evropské dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

Novorenesanční liberecké lázně patří k nejcennějším památkám ve městě. Byly postaveny v letech 1900 až 1902 podle projektu vídeňského architekta Petra Paula Branga a v době svého vzniku byly ojedinělou stavbou svého druhu ve střední Evropě. V Lidových sadech, výstavní čtvrti Liberce, tvoří architektonický celek se sousedním Severočeským muzeem a dětskou poliklinikou.

Text a foto: Zuzana Minstrová

Nastavení cookies