Město zahájilo diskuzi o podpoře Liberce z národní i regionální úrovně v rámci jeho ambice být klimaticky neutrálním městem
Město Liberec je členským městem EU mise „100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030“. V rámci toho projektu se má město zavázat ke klimatické neutralitě a získat tzv. Mission Label, neboli určitou certifikaci města, která Liberci umožní čerpat další benefity. Město touto cestou získává větší visibilitu v rámci Evropy, propojení na další města a relevantní experty, v neposlední řadě pak možnosti, informace, o dalších zdrojích financování. Smyslem celé mise je hledat nové způsoby řízení města a propojit v rámci snahy o snižování emisí všechny relevantní aktéry jak z území města, tak z úrovně regionální i národní. Pro úspěšnou realizaci je nutné mobilizovat veřejné i soukromé subjekty a o zelenou tranzici usilovat společně.
Právě proto se uskutečnilo středeční jednání, kde se sešlo vedení města a kraje se zástupci mnoha institucí: Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Národní sítě Zdravých měst ČR, ARR - Agentury regionálního rozvoje, regionální kanceláře Technologické agentury ČR a EU platformy NetZeroCities. „Tato schůzka byla iniciována z důvodu, že jak my, zástupci města, tak i zástupci úrovně celorepublikové, vnímáme potřebu a nutnost dodatečné podpory Liberce, ať už právě z úrovně národní nebo regionální“, uvedla náměstkyně primátora Šárka Prachařová. Protože město samo má velmi omezené kapacity a možnosti, je potřeba zapojovat i další aktéry a využít veškerou možnou podporu a kapacity. „Rádi bychom následovali příklad jiných evropských zemí a podpořili, iniciovali, vznik určité platformy, jednoho kontaktního místa, na národní úrovni, která by byla meziresortní a komplexně dokázala podpořit nejen nás, Liberec, ale i další česká města, která budou cílit na klimatickou neutralitu“, doplnila Šárka Prachařová.
V rámci jednání byla představena samotná EU mise 100 klimaticky neutrálních a chytrých měst do roku 2030 a liberecká iniciativa v rámci členství v této misi. Hlavním cílem bylo představit bariéry dalšího postupu města a v návaznosti na to i konkrétní možnosti podpory, které by město uvítalo právě od národní úrovně. „Největším problémem pro náš další rozvoj jsou hlavně naše interní kapacity, a to ať už se bavíme o kapacitách personálních nebo finančních“, uvádí ŠPXAL? Kromě personálního posílení pro samotné strategické plánování a přípravu v této oblasti, zahrnující nastavování celého ekosystému města, včetně spolupráce s aktéry z průmyslu, participace občanů, propagace a osvěty, chybí samozřejmě peníze na implementaci vznikajícího akčního plánu, tedy investice na konkrétní projekty. Klíčové je, aby město mohlo navýšit investice směřující například do komplexní renovace budov, budování obnovitelných zdrojů, ekologizaci dopravy a dalších projektů. Kromě financí město naráží i na různé legislativní a regulatorní bariéry, které se týkají zejména libereckých záměrů v rámci budování komunitní energetiky a větrných elektráren. „Liberec aktivně pracuje na budování komunitní energetiky ve městě, v rámci toho spolupracujeme s různými partnery, jako je například Teplárna Liberec nebo Technická univerzita v Liberci. Našim cílem je nyní nastavit dané společenství takovým způsobem, aby se komunitní energetika v budoucnu mohla adekvátně rozvíjet, růst, to znamená, aby do ní mohly plynout investice od soukromých investorů“, uvedl Vojtěch Prachař, zastupitel města zodpovědný za přípravu komunitní energetiky v Liberci s tím, že takové společenství, řídící komunitní energetiku, by mělo vzniknout už 1. září letošního roku.
Diskutovány byly postupně aktivity jednotlivých účastníků, mimo jiné například to, jak lze podpořit inovační ekosystém v Liberci, možnosti vytvoření společných pilotních projektů, nebo jakými způsoby lze v Liberci otestovat nová, inovativní řešení a technologie. Představen byl i vznikající Sociální klimatický fond, hovořilo se i o společném podpisu vznikající liberecké klimatické smlouvy, která bude na podzim 2024 předložena Evropské komisi. Miroslav Scheiner z Ministerstva průmyslu a obchodu například seznámil město s možnostmi, jak lze Liberec podpořit v oblasti posilování jeho inovačního ekosystému a jeho visibility v rámci celé ČR i EU. Představil možnost společných pilotních projektů a zapojení do přeshraničních či mezinárodních projektů, které umožní, aby do Liberce přišli ti správní stakeholdeři, a otestovat zde i různé inovativní technologie, například z Finska.
Na téma inovačního prostředí v Liberci navázali zástupci CzechInvestu, kteří zdůrazňovali v rámci celé tranzice význam soukromých firem, start-upů, inovativních technických řešení, ke kterým má CzechInvest přístup, a která mohou liberecké firmy podpořit například v rámci ekologizace jejich výrobních procesů. Stejně tak zdůraznili nutnost podpory z regionální úrovně, význam relevantních regionálních institucí a nutnost delegovat určité úkoly právě na ně. Diskutovalo se i o tom, jak bude Liberec postupovat, aby dokázal lépe spolupracovat a komunikovat s lokálními podniky, a jak ho v tomto bodě může podpořit regionální úroveň.
Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj akcentovali nutnost následovat evropskou dobrou praxi a nastavit adekvátně celý ekosystém pro česká města, která chtějí být klimaticky neutrální. Je nezbytné, aby vznikl určitý zastřešující tým, platforma, která by měla být meziresortní a podpořit města na všech úrovních. V příštích týdnech se uskuteční navazující setkání, kde se budou řešit další konkrétní kroky v rámci podpory Liberce a českých měst obecně.
V neposlední řadě bylo představeno i to, že město Liberec má do budoucna velký potenciál sdílet svoje know-how a zkušenosti s dalšími českými městy. „Vnímáme, že v rámci naší zkušenosti z této mise, máme co nabídnout i dalším českým městům. V případě, že by nám bylo umožněno posílit naše interní kapacity, můžeme v této oblasti podporovat i ostatní česká města. Těm můžeme nabídnout praktickou zkušenost obecně se strategickým plánováním v této oblasti, s rozvojem komunitní energetiky, chceme se posouvat i v oblasti finanční, to znamená učit se, jak víc zapojovat soukromý kapitál formou různých inovativních finančních nástrojů, a tak dále. Zkrátka cítíme, že máme co nabídnout, a věříme, že dnešní setkání nás v celém procesu posune zase o kus dál“, shrnula Šárka Prachařová.
